Komentář Praha a shrnutí celého podzimu

Nechal jsem si dostatek času na to, aby se mi neděle rozležela v hlavě. Tento čas odplavil negativní myšlenky, zůstaly pouze nové nápady, data, informace- Nemá cenu se dokola vracet k tomu, proč prohráváme, na druhu stranu nějaký komentář si víkend zaslouží.

Opavu již komentovat nebudu, soupeř byl lepší, prokázal zdravé sebevědomí a vyhrál. My se prvotně báli, druhotně nedokázali rozjetého soupeře ubrzdit. Tečka.

První utkání proti Dansportu Praha se nám také zcela nevydařilo. Nejsme schopni se vypořádat s tlakem a v momentě kdy se nedaří nebo je potřeba předvést nadstandardní výkon, chybujeme. Nejdeme do přihrávky, bojíme se nahrát, v poli zmatkujeme.

Druhé utkání bylo vydařenější, soupeře jsme během zápasu mnohokrát přehrávali, začali jsme si věřit, ale nedokázali jsme si vytvořit dostatečný tlak, který by zlomil soupeřův odpor. Ani zde jsme se nevyhnuli několika chybám vždy nalepeným na sebe. Soupeř nám většinou na začátku setu utekl a mi ztrátu nedohnali. Koncovka tie-breaku snad nemá cenu komentovat. Především k ní ale nemělo dojít, měli jsme dohrát druhý set.

Investujeme spoustu času do moderního volejbalu, snad pouze Opava hraje rychleji, ale nikdo nehraje tak pestře a kombinačně. S nadsázkou přirovnávám naši hru hře Realu Madrid v době, kde se v záloze těsnili hráči jako Zidane, Figo, Beckham a další. Proč? Stejně tak jako my i oni předváděli moderní fotbal lahodící oku diváka. Jsem přesvědčen, že i my předvádíme moderní volejbal (nutno podotknout - aspoň co se úrovně ligy týče). Bohužel - Real v této éře nezískal jediný titul ani pohár. I my nevítězíme a to máme velice silné individuality v sestavě (Bóža, Domino, Pepa, Gauny, Dejf, Igor,..) Je mi jasné že mnozí pochybujete o tom co zde píši. Ale vzpomínejte: kolik týmů hrálo přes univerzála tak jako my po celou sezonu? Kolik týmů přidávalo doskok do svých kombinací? Kolik týmů hrálo do kůlů tak rychle jako my..? V této oblasti jednoznačně vítězíme. Připravil jsem sumarizaci podzimu, která by nám mohla pomoci k lepším výkonům a stala se pro hráče jakousi zpětnou vazbou. Sami si můžete přečíst a ohodnotit si mé názory, zapřemýšlet a polemizovat

1) Všechny týmy se představily s lepšími středáky. Každý tým měl na tomto postu minimálně jednoho silného hráče, se kterým hrál pestře a důrazně. Je mi jasné, že teď třeba Kamilovi stoupá tlak. Ať on i další pokračuje ve čtení: Kamil nikdy blokař pořádně nebyl a nikdy nebude. Stejně tak Igi. Oba se s touto rolí museli smířit, protože jinde v sestavě pro ně místo nebylo a naopak byli nejvhodnějšími hráči na tento post. Jistě by jim to více slušelo třeba na smeči, ale tam máme přecpáno. Začalo se jim dařit v útoku na tréninku, při rozcvičování, ale v zápase se už neprodávají. Mohou si za to jak sami, tak za to mohou oba nahrávači, kteří je nevyužívají. Tom doplácí na své mládí, respektive, odmítá prodat svojí dravost, kterou hýřil například na Olympiádě v Ústí, která ho dostala do Brna. Mohu jen věřit, že se v něm probudí skrytý zabiják a na středu začne řádit. Nechtějí si ale stále nechat poradit s tím, jak si představuji já jejich fungování na hřišti. Vlastně je to důvod, proč je kritizuji a mohou si tvrdit co chtějí.

2) Kazíme. To je naše vlastnost No. 1. Od května kdy toto družstvo vedu, potýkám se se základním herním nedostatkem. Na každý jeden dobrý pokus potřebujeme snad 3 špatné. Potřebovali jsme. Jsme dál, lepšíme se. Lepšíme se a reálně máme na to porážet téměř všechna družstva v lize.

3) Jistoty: chybí nám opěrné body, jakési pilíře, které by podepíraly naši hru. V poslední době tím jediným je Dominik. Ale na velkou střechu Vám jeden sloup nestačí. Matematicky vyjádřeno potřebujeme vždy tři opěrné body. To ví i horolezci a mnoho dalších sportů. Volejbal není jiný. Pod naši střechu podsouváme stále a stále nové pilíře, ale žádný nechce vydržet stát. Musíme dále hledat a zpevňovat naše základy.

4) Neplníme pokyny. Neschopnost Dejva pochopit jediný taktický povel, kam si má stoupnout, mě dohnal k šílenému výstupu, kde si ne jeden divák musel klepat na čelo. Ale já se ptám: Jak jinak již vysvětlit co se po kom chce, když něco vysvětlíte na začátku utkání a po deseti odehraných míčích to dotyčný dvakrát nesplní a míč mu spadne nazem. Ale Dejf není jediný, tím zde nechci napadnout přímo jeho. Situace slouží pouze jako vzor. Takový je naprosto každý, který hraje v naší sestavě. Hrajeme si svůj vlastní volejbal a nechceme se podřídit kolektivu. Například středákům a smečařům se pokyny k bránění museli opakovat de facto každou bránící rozehru, aby se aspoň v polovině případů provedly. Dominika jsem v minulých zápasech nutil hrát neblok za blok a balony mu padaly do postavení jako zralý jabka ze stromu. I to vše bych trochu přičítal loňské sezóně, ale o tom kousek dále v textu

5) Chybí nám zkušenosti: Já i tým platíme nováčkovskou daň. Na začátku sezony jsme přecenili své schopnosti a první kolo nám k tomu také napomohlo. Máme málo odehraných těžkých utkání. Týmy proti kterým hrajeme nejsou většinou o moc starší. Ale vždy mají ve svém středu jednoho nebo dva hráče juniorského věku, kteří jsou osobnostmi na hřišti a v rozhodujících chvílích na sebe berou zodpovědnost. Malá statistika jako dodatek. V 36 případech se set dostal do koncovky (oba týmy přesáhly 20 bodovou hranici). Z těchto 36 případů jsme pouze 13(!!!) setů vyhráli, 23 prohráli. To je enormní ukazatel. 16 setů jsme ukončili s náskokem více jak 5 bodů, podobně prohráli také 16.

6) Vedle Dominika náš tým měl v přípravě ještě jeden pilíř. Byl jim Ondra Kubalec, který však na začátku sezony posílil "A" tým juniorky. Jeho odchod nás stál nejen herní kvalitu. Každý hráč měřící 2 metry je postrachem soupeře, Ondra nám dodával respekt. Mimo to je výborně útočící středový hráč a jeho body z přípravy nám chybí. Dovolím si být prorokem, ale s Ondrou v sestavě by mnoho výsledků skončilo jinak. Tento bod je však jediný se kterým nic nenaděláme, proto je až na konci. Bolek, Igi a Tom mají moji důvěru a Ondru postupně plně zastoupí. V obraně děláme velké pokroky. Chybí jen ten útok.

Hodnocení hráčů:

Dominik na sebe upozorňuje již od přípravy. Jeho hra získává zápas od zápasu na jistotě, stává se nepostradatelným. Útočí z veliké výšky, velice silově. Nic naplat, většinou v nejméně vhodné okamžiky přichází chyby, které bolí celý tým. Dále je tu podání, které je výborné, bohužel také absolutně nepředvídatelné

Bóža předvedl několik velice vydařených kol, ale v celém víkendu pořádně netrefil balón. Situace je o to horší, že tréninkově předvedl nejlepší týden za celou sezónu. Díky vysoké postavě má šanci hrát kvalitní volejbal na vysoké úrovni, k tomu ale chybí více se zabývat vlastním životem. Mimo tento víkend byl nejlepším smečařem podzimu, ví kde má rezervy a chce na nich pracovat, což je dobře.

Jak Dejf, tak Kuba nepřináší standardní výkon na nahrávce. Jednou to lítá jednomu, podruhé druhému, velice těžko se dá odhadnout, kdo se s jakým výkonem předvede. Kuba nenavázal na povedené utkání s Drásovem a Znojmem, Dejf se vrací po zranění ramene a kolene, utkání proti Praze se mu vyvedlo o něco lépe než Kubovi, který se mu přesto stal zdravou konkurencí a pokud bude Dejf chtít obhájit post jedničky, bude muset tvrdě makat. Šance má ale vysoké. Kuba je zatím mladý a nevyhraný, přechod z žáků chce svůj čas. Rozhodli jsme se hrát rychlý volej, mírně i za cenu výsledků, tlak na nahrávače je a bude vysoký. Myslím že se ukázalo, že Dejvovi příchod druhého nahrávače trochu usnadnil život. Už na sobě necítí takovou váhu jako v prvních kolech, do zápasu s Prahou šel daleko více s cílem ukázat se, prodat to co natrénoval a to oceňuji, tak to má být a bylo to správně.

Povedené zápasy prožil Martin Babák, jak na extralize, tak v druhé části podzimu. Po rozpačitém úvodu si vydobyl místo v základní sestavě. Ale i on se stále mírně pohupuje ve větru a nedá se na zcela jistě na jeho výkonu stavět. Jako jeden z mála pracuje tam jak se mu řekne, je velikou oporou v zadní řadě a na přihrávce odvádí nezbytnou práci. Má skvělý výskok kterým kompenzuje malou postavu, navíc je maximálně silový

Gauny rozjel výborně začátek sezóny, doplatil však na sérii těžkých zápasů, kde se mu nevedlo podle mých představ. Stále a stále vidím rezervy v psychice, na druhou stranu jeho tréninkové výkony jsou zcela někde jinde, jsou velice kvalitní, bojovné, v útoku je důrazný, věřím že se příležitosti vyskytnou a on je využije a prosadí se. Podobně jako Martin B. má sílu i dynamiku, je dříč

Středáky Igiho, Bolka a Toma jsem již okomentoval. Osobně v jejich hře nevidím o moc větší rozdíly. Každý má nedostatky, každý klady. Chybí mi jen trochu víc chuti se ukázat, s tvrzením, že není kde prostě moc nesouhlasím. Naše práce musí být zaměřena na útok a to od základů. Ideálem by bylo všechny tři spojit do jednoho. Bolek má chuť a zápal, umí zápasy strhnout, umí hecovat i kolektiv, chce hrát a ukázat se. Tom je výborně atleticky připravený, má výskok i švih, chybí jen více techniky a především komunikace. Vždyť během zápasu nepromluví snad slovo. Igi má patřičnou drzost. Respektive jí má více než je zdrávo. Chybí technika a výskok, za to umí hrát nejchytřeji ze všech středáků.

Mláďata Pechy a Zub se vytrvale střídají na liberu. Zub výborný přihrávač, ale pólařsky slabý, Pechy neklidný na přihrávce, ale většinou velice aktivní v poli. Zub by na liberu neměl zakotvit, on sám je kvalitní smečař a bude mít šanci prokázat to příští rok. Těžké zápasy jsou pro oba škola života. Mělo by jim to dodat právě ten rok zkušeností, který chybí všem z ročníku 90, kteří se minulý rok proplácali (to však bez urážky) krajským přeborem do této ligy. Minimum prohraného před rokem, minimum vyhraného letos.... o tom si každý musí učinit mínění sám.

Já v tom vidím především obrovský nedostatek zkušeností s těžkými zápasy, chyby loni netrestané se zde vrací dvakrát tak !!!

Truby a Kuba Kočvara neměli moc šancí se ukázat. Kuba ještě musí hodně natrénovat a k tomu hodně zesílit. Ruka však začíná mít švih, tělo pozvolna stárne a stává se koordinovanější. Trubyho opakovaně trápí bolesti břišního svalstva, zranění mu nedovolilo zasáhnout do sezony. Velice si cením toho, že pro volejbal stále žije, jede všude, i když nemůže hrát, týmu poskytuje statistiku, která matematicky vyjadřuje naše počínání na hřišti. Škoda že jen není trochu více přísnější. Například u Viktora nemá za nedělní zápasy jediné mínus ve vybírání, přitom Vikimu spadlo mnoho a mnoho míčů, které bylo potřeba zvednut, vybrat nebo přihrát ... Trubyho ruka je velice rychlá a šikovná, měla by nahradit chybějící centimetry

Na závěr je tu Martin Durek - Pepa. Probudil jsem v něm hlad. Hlad hrát. Ano, měl ho vždy, ale konečně hraje s tím vědomím, že není nepostradatelný a že si místo v sestavě musí zasloužit, že musí být prospěšný celému týmu, nejen sobě. Jeho statistika v druhém utkání s Prahou doznala jednoho významného faktu a pokroku: na 25 složených míčů pouhých 8 (!!!) zkažených. Již to není 1:1 a ani nebude, pokud chce nadále hrát. Gratuluji!!! Jinak opět silově a dynamicky vybavený hráč s kvalitní technikou, ránou, umí používat směry, je všestraný

Pokud si říkáte, že jsem Vás všechny zase zkritizoval, možná máte pravdu, ale pak pouze hledíte na jednu stranu mince. Máme před sebou 18 zápasů, kde vše můžeme vyvrátit, kde můžeme výsledky podzimu zcela převrátit na ruby. Proč ne. Máme vyrovnaný tým a také již daleko větší chuť hrát než na začátku. Byla by nuda vstupovat do druhé půle sezony bez motivace. Teď ji máme velikou. 6 týmů z desíti nás porazilo a my jim máme co vracet. Nejsme horší, jsme jen nezkušení (my všichni) a děláme více chyb než je třeba. Kromě Opavy a Jičína nás nikdo výrazněji nepřehrál, při všech porážkách jsme s byli sami si soupeřem. Druhá půle bude lepší. Již víme do čeho jdeme, víme kde se zlepšovat a jak situace řešit. Budeme pracovat na přesnosti, pohyblivosti a morálce na hřišti a výsledek se dostaví, třeba hned proti Hronovu nebo proti dalším. 3 měsíce bojů jsou před námi. Těšte se na ně!!! Impossible is Nothing!!!

S pozdravem Erik