Dříve, než dám prostor kritice, chci vyzdvihnout základní fakt. Vyhráli jsme dva ze šesti nejdůležitějších zápasů v druhé části sezony. Jen těchto šest utkání má jasné zadání. Vyhrát. Účel světí prostředky. Že se nám to povedlo v sedmi hráčích a jednom gameblerovi, je o to cennější.
Jednoznačná pochvala č. 1 pro Dejva. Již tři vydařené utkání v řadě (tie-breakové utkání s Prahou a dvě tuto sobotu). Naše nahrávka, tak často zbraní proti nám samotným, dostala logiku, řád a hlavně přesnost. Opravdu chvalitebný výkon.
Pochvala č. 2: Tentokrát pro Pechyho. Libero jakožto základní kámen rozehry každého míče na naší palubovce. Škoda jen malé úspěšnosti při vybírání diagonálních útoků. Ale byl znát posun, krok správným směrem.
Pochvala ostatním č. 3: Každý jedinec na hřišti zvládnul velice slušně některou činnost. Pepa vybral sousty balónů v poli, Martin byl spolehlivý jak na přihrávce (tradičně), tak na útoku (méně tradičně), Gauny při řešení těžkých útoků, Domino zvládnutý "staronový" post blokaře, Tom Lanč konečně od útočil solidně pár balónů. Zub zvládnul v poměrně krátké době překročit virtuální práh zpět do reality a dohrál druhé utkání, což mu fakticky zachránilo život.
Jako tým jsme vyřešili spoustu míčů takticky, na bezblok, v poli, správnou dohrávkou bodovky. Častokrát jsme se vykryli, pomohli si.
Chyby jsme dělali především jako tým, což nevím jestli mám hodnotit jako pozitivum nebo negativum. Když se začal kazit servis, zkazili ho všichni. Začali blbosti v útoku - všichni. Žádný hráč nebyl slabinou a nebylo nutné toho jednoho střídat, ovšem v některých okamžicích to vypadalo na úplnou výměnu celého týmu. Škoda. Ani nebylo za koho.
Za dva týdny nás čeká Lanškroun se třemi žáky v základu. Bude to bojovný volejbal. Po porážce 1:3 jsme je na podzim snadno "spláchli" 3:0. Musíme jít vstříc dalším vítězstvím a Lanškroun je dobrý soupeř pro upevnění sebevědomí.
P.S.: Dokud budou páteční tréninky to nejlepší co máme, bude na nich potit krev ... s tím nic nenaděláme.
Žádné komentáře:
Okomentovat