Tažení ke klidný vodám tabulky 1. ligy nadále pokračuje! Dvě vítězství nad Novým Jičínem upravili naši bilanci letošního roku na 8:2!!! Navíc jsme zatím jako jediní dokázali Jičín porazit dvakrát!
Daleko více než vítězství si dnes pozornost zaslouží výkon. V sobotu se na palubovce představilo 8 lidí a ač si každý vybral nějakou tu slabší chvíli, dohromady hrál tým - úspěšný tým, neúspěch jednoho vždy nahradil úspěchem druhý. Chyby které nás vždy sráželi na kolena nyní nacházeli odpověď v dalších dobrých zásazích.
1. utkání:
Základní sestava: Dejf, M@rtY, Domino, Pepa, Gauny, Lančů chlapec, libero: Trubáček
O první sadě rozhodla špatně zahraná koncovka do které jsme sice vstupovali s malým náskokem, ale bohužel se nám ho nepovedlo udržet. Soupeř nás několikrát ubránil a následně kontroval útokem. Nejtěsnější prohra 25:27.
Druhý set byl stejně vyrovnaný jako ten předchozí, obě družstva kvalitně uhrávala body na ztrátu až do stavu 20:18, kdy na podání zatlačil M@arty Babák a jeho tvrdým
provedením znemožnil soupeři kombinovat, získal 4 body a set jsme zakončili 25:20.
2. utkání:
Základní sestava: Dejf, M@rty, Domino, Bolek, Gauny, Lančůá, libero Trubáček
Pro udržení koncentrace ve druhém utkání (což nám poslední dobou dělá veliký problém) jsem se rozhodl pozměnit sestavu. Na místo Pepy na univerzálu nastoupil Kamil Bolek Polívka. Logicky se v prvním setu projevila nervozita a stav bezkonkurenčně ovládl Jičín (16:25), druhý set ale již dokázal, že tým si dokáže pomoci, povzbudit se a Martin s Gaunym na sebe vzali větší zodpovědnost. Napětí se postupně uvolnilo, ve druhém setu byl v útoku nejúspěšnější právě Bolek (4 body)a oba středáci (2 a 2), třetí byl v režii právě obou smečařů (Gauny i M@arty po 5 bodech) dvě vítězství 25:17 a 25:19).
Vše vypadalo optimisticky a tým začal ztrácet na koncetrovanosti, především u Lančůa, který jako blokař tráví nějaký ten čas na střídačce. Lavička začala hýřit vtipem a tak negativně poznamenala čtvrtý set, který zbytečně v koncovce ukořistil Jičín, který po celou dobu vedl a náskok si udržel. Na hřišti začalo panovat opět napětí a strach o výsledek, který zapříčinil neuhrání důležitých bodů. Těsně před koncem se do zápasu vrátil Pepa Durek, který porážku neodvrátil, ale připravil se na tie-break.
Ten byl vyrovnaný jak jen to je možné. Otáčecí osmičku pro sebe získal Jičín, navíc na ni po změně stran navázal dalšími body a rozdíl se prohloubil o tři. V té chvíli se přestávalo dařit kombinacím, nahrávky přestaly mít správné parametry. Přiznám se, že v duchu jsem litoval situaci na hřišti, Dejvovi nešlo pomoci, jiného nahrávače nemáme a oddechové časy byly pryč. Byl by to nešťastný závěr pro kluka, který odehrál nejlepší dvě utkání v roce, snadno by se v tu chvíli hledala odpověď na otázku, proč se prohrál tie-break. Ale on si dokázal pomoci sám několika nahrávkami za hlavu a Pepa Durek mu neuvěřitelně splácel důvěru, jak ze sítě tak i doskoku. Nový Jičín měl čtyři setboly, žádný neproměnil naopak na naší straně se do podání opřel opět jako správný kapitán u kormidla - Martin, povedlo se ubránit a získat celé utkání pro nás!!!
Tým prokázal dlouho hledaného ducha a ve správných chvílích na sebe jednotliví hráči konečně vzali zodpovědnost za utkání. Nebyli bázliví, naopak náš neustálý tlak z podání i útoku dlouhodobě působil na soupeře. To poslední co tu nebylo zmíněno je přihrávka. Čísla mluví za vše: První utkání: 64%. Druhé utkání: 69% což jsou na kvalitu soupeřova servisu velice kvalitní čísla.
Na závěr ale musím ještě okomentovat to, co se nepovedlo: Pechy nezaznamenal statisticky tie-break, což se mu ale není za co divit, když to byl takový trhák. Mojí chybou se na disc nenahrálo úplně celé druhé utkání, což mě velice mrzí, proto si každý hráč bude muset vzpomínky uchovat co nejlépe v sobě a nosit si je stále sebou tak, aby si ve chvílích kdy se mu nebude dařit, vzpomněli na to, co dokázal.
Do třetice mě mrzí přístup většiny hráčů po utkání, kteří využili mé rozpravy s rozhodčím, spakovali se a hlava nehlava opustili tělocvičnu, aniž by ji po sobě uklidili. Po některých mi dokonce zbyly až do dnes i mobily a peněženky. Někteří se sice vrátili a pomohli sklidit hřiště nebo posbírat balóny, ale když jsem viděl samotného Pechyho táhnout švédskou bednu větší než je on sám, mrzelo mě to a zanechalo ve mně kaňku na pěkném víkendu. To že jsem poté musel sám uklidit mobilní lavičky i stolek zapisovatele a jako po dobytku zamést šatnu již nekomentuji. Sám z toho musím vyvodit důsledky.
Žádné komentáře:
Okomentovat